100 milisekund nás dělí od senility!

Líbilo by se vám nepoznávat své děti, netrefit domů nebo úplně ztratit osobnost? Být závislí na druhých a být jim na obtíž? 
Není divu, že onemocnění mozku, jako senilita, Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc patří mezi největší strašáky lidí. 

Dr. Braverman vynalezl metodu mapování elektrické aktivity mozku (tzv. BEAM), pomocí které lze měřit rychlost myšlenky. U zdravého člověka je to 320 milisekund. U senilního člověka je to 420 milisekund. 
Od senility nás tedy dělí pouhých 100 tisícin (0,1) sekundy. 

Jak si udržet mozek zdravý a výkonný?
K tomu potřebujeme dvě věci:  To nejlepší palivo a ty nejlepší substráty. 

1. To nejlepší palivo

Palivem pro mozek je glukóza. Mozek představuje pouze 2 % hmotnosti našeho těla, ale spotřebuje 8–30 % veškeré naší energie! (Možná proto jsem stále hubený... :-D)
Mozek nemůže ukládat glukózu do zásoby, takže si ji bere přímo z krve. Potřebuje proto stálou hladinu glukózy v krvi. 

Když je hladina delší dobu nízká, vede to přes únavu, poruchy vidění a ztrátu rovnováhy až k trvalému poškození mozku anebo smrti. 

Když je hladina delší dobu vysoká, dochází v nervových buňkách k chemickým změnám, které mimo jiné končí onemocněním mozku jmenovaným výše. 

Kolísavá hladina cukru v krvi způsobuje výkyvy aktivity buněk v mozku. Jako když vynechává motor v autě díky bublinám v benzínu.
„Přískokem vpřed!“ 

Proto je tak důležité vyvarovat se „horské dráhy“ glukózy a inzulínu, jak je popsáno v knize Krutá hra o tvé zdraví, a jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem.
Nejvhodnější zdroje glukózy pro mozek jsou ovesné vločky, celozrnné pečivo a těstoviny, luštěniny a ovoce a zelenina. 

Plynulý přísun glukózy však sám o sobě nestačí. Mozek nezbytně potřebuje řadu základních látek. Bez nich nemohou nervy komunikovat a nemohou se regenerovat.

A o tom si povíme příště.

O glukóze, inzulínu, „horské dráze glukózy“ a glykemickém indexu podrobněji píšu v knize Krutá hra o tvé zdraví.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy