Carnivore dieta – 2. část

V minulém článku jsme hodnotili přínosy a důsledky carnivore diety. Dnes se podíváme na další argumenty. 

Při poslouchání názorů zastánců carnivore diety mne napadají otázky jako:

• Jak to, že u člověka způsobil přechod z konzumace rostlin na konzumaci masa rozvoj mozku a inteligence a u ostatních masožravých zvířat ne? 
• Proč se u člověka zastavila produkce vitaminu C v játrech, když bez něj člověk nemůže přežít? Když je možné ho získat pouze z rostlinné stravy? 
• Proč začal člověk stravu tepelně upravovat, když to žádný jiný živočich nedělá? 
• Jak to, že lidské mládě dospívá 18–20 let, když zvířecí mláďata dospívají za nesrovnatelně kratší dobu?

Carnivore dieta vychází z víry v evoluční teorii. Podobně jako paleostrava nebo Atkinsova dieta, které jsou této dietě podobné. Lidé odůvodňují konzumaci masa evoluční teorií. Věří, že jsme od přírody masožravci. Že jsme od pravěku lovci. Je to pravda, nebo mýtus? 

I kdybych věřil v evoluci, tak podle evoluce žil člověk 25 milionů let na stromech. Co na těch stromech asi jedl? Maso? Kde by ho vzal? Musel by se živit pouze rostlinnou stravou, lépe řečeno plody stromů. Když se podíváme na „předchůdce člověka“ – na šimpanze; jsou to masožravci? Ani náhodou. Jak to, že tedy lidé odůvodňují jedení masa evolucí? Jsme svědky mýtu.

Já v evoluci nevěřím. Věřím ve Stvořitele. A podle zprávy o stvoření určil Stvořitel lidem za potravu ovoce a semena. Podívejme se však na důkazy:

• Naše zuby nejsou určeny k trhání masa. Svojí stavbou jsou určené k drcení semen, ovoce a zeleniny. Dolní čelist masožravých zvířat se může pouze otevírat a zavírat, což jim zajišťuje stabilitu kousání masa. Býložravci mají schopnost pohybovat čelistí do stran, aby mohli rozmělňovat potravu na kaši. Lidská čelist se může pohybovat dopředu, dozadu i do stran. 
• Na špičce našeho jazyka se nacházejí chuťové buňky pro sladkou chuť cukrů. Rostlinné potraviny obsahují velké množství sacharidů, avšak maso, vejce nebo sýry neobsahují skoro žádné z těchto chutí. Masožravci nemají receptory schopné vycítit sacharidy. Jejich chuťové buňky jsou nastavené na živočišnou bílkovinu. ¹)
• Naše sliny obsahují enzym alfa-amylázu, který rozkládá cukry. Maso však žádné cukry neobsahuje. Masožravci tento enzym neprodukují.
  
• Masožravci mají velmi silné (koncentrované) žaludeční šťávy, aby dokázali rozložit i málo rozkousané (rozmělněné) maso a kosti. Býložravci a člověk mají mnohem nižší koncentraci žaludečních kyselin. 
• Střeva masožravců jsou krátká a rovná, aby maso rychle vyloučila, dříve než začne hnít. Lidské střevo je dlouhé a klikaté, uzpůsobené na pomalé a dlouhé trávení, stejně jako u opic (krávy ho mají ještě delší, protože nejedí ovoce, ale trávu).  
• Játra a žlučovody masožravců mají neomezenou schopnost zpracovávat a odstraňovat z organizmu cholesterol, kterého je v mase a živočišných tucích hodně. Lidé a býložravci mají tuto schopnost velmi omezenou. ²) Proč? Protože rostlinná strava cholesterol neobsahuje. 
• Masožravá zvířata nepřijímají s potravou žádný vitamin C. Proto jejich játra vitamin C vyrábí. Játra býložravců také produkují vitamin C, protože v trávě, kterou spásají, ho přijímají málo. Šimpanzi jsou plodožravci, nepotřebují tedy, aby jejich játra produkovala vitamin C. Přijímají ho dostatek v ovoci. Ani naše játra neprodukují vitamin C. Z toho vyplývá, že i člověk je plodožravec. Naší hlavní přirozenou potravinou jsou tedy plody – ovoce, zelenina, semena a ořechy. ^3,4)
  

Pokud jsme po „slezení ze stromů“ přešli na masitou stravu, jak to, že se nám za ty věky nepřizpůsobil (nedovyvinul) trávicí systém na konzumaci čistě masité stravy?

Oponenti tvrdí, že jsme všežravci. Náš trávicí systém však není nastaven ani na kombinovanou stravu rostlin a masa. Špatně rozložené zbytky masa v našich střevech hnijí, poškozují je a vznikají toxiny, se kterými má naše tělo jen problémy. 

Další problém je, že maso způsobuje vznik defektních proteinů, se kterými se náš organismus musí pracně vypořádávat, pokud mu však k tomu vytvoříme vhodné podmínky. Pokud ne, dojde dříve nebo později k onemocnění. 

Jak je tedy možné, že jsou vegetariáni nebo vegani nemocní?

Potkávám mnoho vegetariánů, kteří o sobě tvrdí, že jedí zdravě, avšak jsou velmi obézní, tedy nemocní. Jak to? Protože jedí rostlinnou stravu průmyslově zpracovanou. Možná nejedí maso, ale jedí obrovské množství buchet, sladkostí a pochutin. Kdyby jedli pouze přirozenou stravu (tak jak vyrostla), tak by nebyli nemocní, ale štíhlí a zdraví.

Druhým důvodem je to, že mnoho vegetariánů přestane jíst maso, ne aby byli zdravější, ale z etických důvodů. Takže se stravují jako dosud, jenom vynechají maso. Pokud dosud nejedli zdravě, tak to, co jim zůstane k jídlu, je tragédie, a ne zdravá strava! Takový člověk pak je pro propagátory carnivore diety lahůdkou, kterou dávají za příklad toho, jak je vegetariánství a veganství špatné. 

Zdravý bezmasý způsob stravování často vypadá jinak, než si vegani a vegetariáni představují.

Dalším důvodem je pšenice, které věnuji ve své knize samostatnou kapitolu. Dnešní přešlechtěná pšenice způsobuje mnoho problémů. Je to supersacharid, který navíc poškozuje střevní stěnu a způsobuje její propustnost. Nepomáhá tedy masožravá dieta, ale ukončení konzumace pšenice. 

Je možné vybudovat dostatek svalů na rostlinné stravě? 

Ano. Argumenty zastánců carnivore diety se nezakládají na faktech. Podívejte se na svaly bizona, koně nebo slona, kteří jedí jenom rostliny. Mají menší svaly než masožravá zvířata? Ani náhodou.
Známe sportovce, kteří jako vegani mají osvalení, že jim ho můžeme jen závidět. Při troše hledání můžete sami nějaké najít. Třeba ZDE. Argument, že za rostlinnou stravou stojí masivní lobby, je nesmysl. Největší lobby stojí za masným a mléčným průmyslem. 

Proč rostou svaly na mase rychleji? 

To není způsobeno kvalitou stravy (že by maso bylo lepší), ale hormony, které maso přirozeně i uměle obsahuje. Průmyslově vyráběné maso (které prodávají v dnešních obchodech) obsahuje mimo jiné růstové hormony, které jsou přidávané do krmiva, aby se víc vydělalo. 

Jaký je rozdíl ve výkonech při sportu v případě rostlinné a masité stravy? 

Jeden kulturista se na popud mého kamaráda rozhodl vyzkoušet rozdíl ve výkonech při masité a rostlinné stravě. Vyprávěl nám toto:
„Při masité stravě jsem měl větší okamžitou sílu v záběru. Avšak při rostlinné stravě jsem měl mnohem větší výdrž.“ To odpovídá zkušenostem mnoha jiných sportovců. Carl Lewis díky přechodu na veganskou stravu zaběhl světový rekord na 100 metrů. Martina Navrátilová uvádí, že sportovci na masité stravě končí po čtyřicítce svoji kariéru, avšak lidé na rostlinné stravě nemají problém udržet si kondici a výkony i po čtyřicítce. ⁵) 

Většina vegetariánů i veganů ale stále konzumuje převážně tepelně upravené potraviny. A to není plnohodnotná zdravá strava, protože postrádá ty nejdůležitější živiny. Skutečně zdravá strava je enzymatická nebo také nutritariánská, tedy zaměřená na skutečné živiny. Taková strava buduje zdravé kosti, svaly, krev i všechny orgány těla. 

Na rozdíl od toho, co říkají propagátoři carnivore diety o lidech konzumujících rostliny, lidé na enzymatické stravě se uzdravují ze všech možných nemocí, na které si jen vzpomenete. A to je největší důkaz o tom, že jsme plodožravci a že rostlinná strava je pro nás ta nejpřirozenější. 
Toto téma podrobněji rozebírám v mé knížce Tajemství uzdravení. 

Udržujte své buňky zdravé a buňky vám pak zajistí sílu a vitalitu až do smrti.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy 

Knížku Tajemství uzdravení zabývající se enzymy a enzymatickou stravou můžete získat pouze na tomto e-shopu, a to zdarma jako dárek k vaší objednávce. Podrobnosti najdete ZDE. 

1. X. Li et al., Pseudogenization of a Sweet-Receptor Gene Accounts for Cats’ Indifference toward Sugar, „PLoS Genet“, 1, nr 1, July 2005: e3. 
2. J. Dietschy, Regulation of Cholesterol Metabolism, „N Engl J Med“, 282, nr 22, May 1970: 1241-49 
3. K. Milton, Hunter-Gatherer Diets: A Different Perspective, „Am J Clin Nutr“, 71, nr 3, March 2000: 665-67 
4. K.J. Carpenter, Protein Requirements of Adults from an Evolutionary Perspective, „Am J Clin Nutr“, 55, nr 5, May 1992: 913-17 
5. https://aktin.cz/mohou-byt-vegani-spickovi-sportovci-inspirativni-instagramove-profily