Hubnutí bez blbnutí – 1. část
Jak spolehlivě zhubnout?
„Zhubněte do plavek“ bude brzy velké téma mnoha časopisů. Lidé se budou snažit opět shodit kila, která o Vánocích přibrali. Výživoví poradci budou opět radit, že je nutné srovnat příjem kalorií s naším kalorickým výdejem. Nízkotučná strava má méně kalorií, a tak se opět budou propagovat nízkotučné diety.
Nicméně většině lidí takové hubnutí stejně nefunguje. Proč?
Proč většina diet nefunguje?
Vědci dělali pokus. 1) Vzali skupinu mladých chlapců, kterou rozdělili na dvě skupiny. Všem dali na snídani i na oběd stejné množství kalorií, avšak v jiné skladbě jídla. Po obědě měli kluci dovoleno jíst po zbytek dne cokoli, co budou chtít.
Bylo překvapením, že první skupina snědla do večera o 80 % kalorií více než druhá!
Jak je to možné? Čím to bylo způsobeno?
První skupina dostala ke snídani i na oběd jídlo s vysokým glykemickým indexem, druhá skupina dostala stejné množství kalorií v jídle s nízkým glykemickým indexem. Kluci z první skupiny měli do večera neskonalý hlad.
Opakovali to několikrát, a vždy se stejným výsledkem.
Aby měli jistotu, že to není typem vybraných chlapců, tak oběma skupinám prohodili výživový program. A opět se to opakovalo. Skupina, která dostávala jídla s vysokým glykemickým indexem, snědla o 80 % kalorií více než chlapci ve skupině, kteří dostávali jídlo s nízkým glykemickým indexem.
Závěr?
O tom, kolik kalorií nakonec sníme, rozhoduje druh jídla, ne to, jak je kalorické.
Tato studie ukazuje, že zde existuje PAST, do které padají statisíce a miliony lidí. Past, která nedovoluje lidem zhubnout. Past, o které se nemluví. Proč? Odpověď najdeme, když si ji ukážeme.
Inzulínová past
Všichni víme, že naše slinivka produkuje hormon inzulín. K čemu je dobrý inzulín? Ano, na spalování sacharidů neboli cukrů. Ono vlastně nejde o spalování cukrů. Inzulín snižuje hladinu cukru v krvi tím, že „nacpe“ cukr do buněk. V buňkách se z něho vytváří zásoby energie ve formě „glukózových konzerv“ – glykogenu.
Avšak inzulín dělá i jiné věci. Víte jaké?
Tak jednak spouští převod glukózy na tuk. Cukr, který se již do buněk nevejde, by zůstával v krvi dál. Inzulín proto iniciuje jeho přeměnu na tuk. Inzulín zvyšuje tvorbu tuků v tukové tkáni. Je to tedy hormon pro ukládání tuku. Říká se tomu lipogeneze.
A také zabraňuje rozpadu tuků. Jinými slovy udržuje vytvořený tuk, aby neubýval. Zabraňuje hubnutí.
Tady máme polovinu odpovědi na to, proč nemůžeme shodit nadváhu. Za chvíli si to vysvětlíme.
Slinivka ale vyrábí také druhý hormon s názvem glukagon 2), o kterém většina lidí vůbec neví. K čemu je dobrý glukagon? Glukagon má dvě funkce:
- Zvyšuje hladinu cukru v krvi, když je v ní cukru málo.
- Působí jako hormon pro spalování tuků.
Je to tedy hormon, který dělá opak toho co inzulín.
A nyní to zajímavé:
Co spouští produkci inzulínu? Cukry. A cukry také potlačují produkci glukagonu!
A co spouští produkci glukagonu? Ne, není to tuk. Produkce glukagonu je spouštěna proteiny (bílkovinami).
V čem tedy spočívá ta past?
V rychlosti uvolňování cukru z jídla. Jsou jídla, jejichž cukr se uvolňuje do krve pomalu. Říkáme, že mají nízký glykemický index – hladina cukru v krvi stoupá pomalu. A existují také jídla, jejichž cukr se do krve vstřebává velmi rychle. Říkáme, že mají vysoký glykemický index – hladina cukru stoupá prudce nahoru.
Pokud sníme jídlo s vysokým glykemickým indexem (vysokým GI), vyletí prudce hladina cukru v krvi nahoru. To je nebezpečné – ohrožuje to mozek (příliš mnoho glukózy ho poškozuje), a proto tělo reaguje panickým poplachem. Mozek dá příkaz: Vypustit inzulín! Rychle, rychle! Čím rychlejší vzestup cukru, tím více inzulínu.
Inzulín nasměruje cukr do svalů, jater a tukových tkání, aby byl okamžitě zpracován nebo přeměněn a uložen jako tuk. Hladina cukru začne klesat téměř tak rychle, jak stoupala. Vypuštění inzulínu je tak rychlé, že to regulační systém těla nedokáže odhadnout a správně nastavit jeho množství. Proto dojde k poklesu hladiny cukru až pod minimální nutnou hladinu a nastane hypoglykemie (nedostatek cukru v krvi).
Náš mozek potřebuje stálý, rovnoměrný přísun „paliva“, stejně jako běžící motor potřebuje neustálý, rovnoměrný přísun benzínu. Palivem mozku je glukóza (nejjednodušší cukr, na který se jiné cukry štěpí). Jakmile se dostaneme do hypoglykemie, mozek je ohrožený, protože dochází palivo. A tak nás mozek donutí něco sníst. Jak? Dostaneme nekontrolovatelný hlad. Můžeme s ním bojovat, můžete dělat cokoli – nakonec podlehneme. Mozek nás donutí udělat přesný opak toho, co chceme.
Měli jste někdy akutní průjem? Jak moc vám v té chvíli pomůže pevná vůle v rozhodnutí za žádnou cenu nejít na záchod? Jste v automobilové zácpě uprostřed města, není kam jít… Udržíte to pevnou vůlí? Jak dlouho? Můžete se snažit sebevíce, dříve či později to prostě půjde ven, bez ohledu na to, co si přejete a kde právě jste. Klidně do kalhot. Je to tak?
Stejně tak se můžete snažit nejíst. Možná to chvíli oddálíte. Ale váš mozek vás nakonec donutí něco si vzít. A pokud je to opět jídlo s vysokým glykemickým indexem, tak se situace opakuje. A tento stav „nekontrolovatelného hladu“ je dlouhodobý a může trvat celý den!
To je důvod, proč chlapci z první skupiny snědli o 80 % kalorií za den více než ti z druhé skupiny.
A to je také důvod, proč dnes většina lidí tloustne. Neboť naprostá většina jídla, které se dnes prodává a konzumuje, má vysoký GI. Vinou toho mají lidé stále vysokou hladinu inzulínu v těle, neuvolní se glukagon a tuk není možné odbourat. Inzulín to nedovolí.
Jak tedy zhubnout?
Ano, správně – jíst jídla s nízkým glykemickým indexem, tedy jídla, ze kterých se cukr uvolňuje do krve pomalu a postupně.
To ale není všechno. Více si povíme v pokračování tohoto článku.
Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy
Odkazy:
- Ludwig, D. A., et al., „High Glycemic Index Foods, Overeating, and Obesity“, Pediatrics 103, (1999), e26
- http://www.wikiskripta.eu/index.php/Glukagón
