Hubnutí bez blbnutí – 2. část

V minulém článku jsme hovořili o tom, jak spolehlivě zhubnout. Dnes si povíme něco o tom, jak válka proti obezitě vyvolala epidemii obezity, aneb

Mýtus nízkotučné stravy a nízkotučných diet

Pokud sním 1 200 kalorií, ale spálím jenom 1 000, tak budu tloustnout. Jaké je řešení?
Logika říká – omezit příjem kalorií. Co obsahuje nejvíc kalorií? Je to tuk. Má nejmenší objem a nejvíce kalorií. 
A nejenom to. 
Tuk obsahuje cholesterol. Cholesterol nám ucpává cévy. Logika říká, že když tuk omezíme, nebude nám moci ucpávat cévy a nebudeme tloustnout. 

A tak se v průběhu 80. let 20. století začala válka proti tuku. Úspěšně. 

Dnes máme většinu potravin nízkotučných nebo odtučněných. Vyrostl na tom celý obrovský průmysl. Konzumace tuků klesla. Pomohlo to? Jistě! Celý civilizovaný svět je plný štíhlých lidí a infarkt nebo mrtvice jsou velmi vzácné. Je to tak? 

No, já asi nějak špatně vidím, protože vidím epidemii obezity.
A také čtu, že na cévní choroby umírá každý druhý člověk. ^1, 2) Co vidíte vy? Hm… Jak to?

Zde se dostáváme k jednomu z největších výživových mýtů 20. století. My totiž netloustneme z tuku, který konzumujeme, ale z tuku, který si naše tělo vytvoří přeměnou cukrů na tuk! Tedy cukrů s vysokým glykemickým indexem.

Nedávno vědci objevili proces, který nazvali de novo lipogenesis. ^3, 4) Je to „alchymie jater“, která mění cukry v tuky – triglyceridy – a na jejímž konci je „nealkoholická cirhóza jater“. Jedním z kritických faktorů, aby se tento proces spustil, je vysoká hladina inzulínu v krvi.

Možná to pro vás není nic nového pod sluncem. Jenomže já chci, abyste začali vidět souvislosti. Vydržte ještě chvíli. 

Když se podíváme na jídlo, které máme k dispozici v obchodech i restauracích, zjistíme, že téměř všechno jídlo je s vysokým glykemickým indexem! Co to znamená? 

1. Po takovém jídle nás mozek donutí jíst častěji a mnohem více, než bychom měli a než bychom chtěli – až o 80 %!
2. Vysoká hladina inzulínu promění cukry (sacharidy) na tuk.
3. A co víc – vysoká hladina cukrů nedovolí slinivce vyrábět glukagon, který umožňuje spalovat tuky. 
4. Protože inzulín zastavuje rozpad tuků, stále vysoká hladina inzulínu nedovolí, aby se tuk spaloval!

A zde je také důvod, proč nízkotučné diety nefungují. Nízkotučná dieta je inzulínová past, o které jsme hovořili v prvním díle,  protože v nízkotučných potravinách je zvýšený obsah sacharidů – tedy cukrů. Jak to?

Dříve bylo kalorické složení stravy: Tuk 40 %, proteiny 15 %, sacharidy 45 %. 

Snížíme tuk. Proteiny musíme zachovat. Kalorické složení nízkotučné stravy tedy vypadá takto: Tuk 20 %, proteiny 15 %, sacharidy 64 %.

Tuk vytváří chuť potravin. Netučné potraviny by vám nechutnaly. A tak výrobci potravin tento chuťový deficit řeší zvýšeným obsahem sacharidů. A opět se jedná o cukry s vysokým glykemickým indexem. Nejenom tedy že toho sníte daleko více, než byste měli (protože vás mozek donutí jíst více), většina cukrů se vám uloží jako nový tuk (jako triglycerid)! A stále vysoký inzulín nedovolí, aby se tuk odboural. 

Lidé při dietách spoléhají na svoji pevnou vůli. Jenomže pevná vůle je záležitost vašeho mozku a váš vlastní mozek je v té chvíli proti vám! Jediné, co vám zbude, je neúprosná touha jíst více. Ve skutečnosti jste předurčeni k neúspěchu přirozenou reakcí vašeho těla na stravu s vysokým glykemickým indexem. 

Obezita vzniká z „rychlých“ cukrů!

Stále více výživových odborníků si začíná uvědomovat, že ne tuky nebo cholesterol v potravě, ale triglyceridy vytvořené ze sacharidů způsobují obezitu. Jinými slovy, vysoká hladina triglyceridů nesouvisí s tučnou stravou, ale téměř výlučně se stravou bohatou na špatné sacharidy. 

Doktor Lam, ředitel pro lékařské vzdělávání na Academy of Anti Aging Research v USA říká, ⁵) že: „Po každém nízkotučném jídle s vysokým obsahem sacharidů může být spáleno nebo ve formě glykogenu uskladněno jen 20 % přijatého cukru. Zbývajících 80 % je převedeno na triglycerid, který se může podílet na tvorbě kyselosti nebo být uskladněn v tukovém depositu.“

Naše tělo je schopné produkovat triglyceridy tak zdatně, že je dokáže udržet na výši 300, 500, 1 000 mg/dl (i více) nepřetržitě – 24 hodin denně, sedm dní v týdnu po celé roky – a to za jediného předpokladu: že máme nepřetržitý přísun rychlých sacharidů. ^6, 7) Laboratorně stanovená horní hranice triglyceridů je přitom 35 mg/dl (1,95 mmol/l). 

Jak spolehlivě hubnout

Doktor Spieth z Dětské nemocnice v Bostonu dělal výzkum. Rozdělil 107 obézních dětí do dvou skupin.

První skupina dostala standardní propagovanou nízkotučnou dietu s vysokým obsahem sacharidů (pečivo, těstoviny, rýže, brambory apod.). Jídlo děti dostávaly v omezeném množství, a k tomu jim naordinovali fyzické cvičení.

Druhá skupina dostala dietu, kde bylo 20–25 % proteinů, 30–35 % tuků a 45–50 % sacharidů s nízkým glykemickým indexem. Děti v této skupině měly dovoleno sníst tolik jídla, kolik budou chtít.

Výsledek?

Po 4 měsících děti v 1. skupině přibraly – průměrně 1,2 kg.
Děti ve 2. skupině zhubly – průměrně o 2 kg. ⁸)

Z toho, co jsme si dosud řekli, jasně vyplývá, že není potřeba držet žádné diety, aby člověk zhubl. Stačí změnit typ jídla, které jíme. Potřebujeme zapomenout na vše, co jsme o dietách dosud slyšeli. Přestaňte otročit dietám. Přestaňte hladovět, odvažovat porce jídla, počítat kalorie. Potřebujeme opravit naše myšlení! Přestaňte z jídla dělat náboženství. To zotročuje. Obraťte se ke svobodě.

Jak má vypadat správná skladba jídla se dočtete v knize Krutá HRA O tvé ZDRAVÍ. 

Pečujte o své buněčné zdraví. 

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

Odkazy: 

1. Václav Pergl: „Na nemoci srdce a cév umírá každý druhý“, Novinky.cz, 22. 4. 2004
2. Deník.cz: „Choroby srdce a cév mohou za každé druhé úmrtí“, 6. 3. 2016 
3. Savage D. B., Semple R. K., Nový pohled na ztučnělá játra, metabolickou dyslipidémii a jejich spojitost s inzulínovou rezistencí. Curr Opin Lipidol 2010, srpen 21(4): 329-36 
4. Therond P., Katabolismus lipoproteinů a metabolický syndrom. Cur Opin Nutr Metab Care 2009; 12: 366-71
5. Michael Lam, M.D., M.P.H., A.B.A.A.M.: „The Fat Lie“ [http://www.drlam.com/A3R_brief_in_doc_format/print/A_Big_Fat_Lie.htm]
6. Hudgins L.C., Vliv stravy s vysokým obsahem uhlohydrátů na syntézu triglyceridů a nasycených mastných kyselin. Pro Soc Exp Bio 1 Med 2000; 225: 178-83
7. William Davis, MD: Život bez pšenice, Nakladatelství JOTA, s.r.o. 2013, str. 181 
8. Spieth, L.E., et al., „A Low-Glycemic Index Diet in the Treatment of Pediatric Obesity“, Archives of Pediatric and Adolescent Medicine 154, (2000), 947-951