Mýty o překyselení

Jeden čtenář se mne ptal, jaký vliv má pH na naše zdraví. Četl v jednom článku názor, že tělo nelze alkalizovat za účelem ozdravení, což je v přímém rozporu s tím, co říkají jiní. Jaký je můj názor?

Je pravda, že do problematiky pH mluví kde kdo a většina neví, co říká, tedy mluví nesmysly. Byl jsem pozván do televizního pořadu doktor-KA, kde mluvila výživová poradkyně, že citron zakyseluje náš organismus, protože je kyselý…

Naše tělo má přesný, jasně vymezený prostor a podmínky, za jakých může dobře fungovat. Vybočení z těchto mantinelů způsobuje zdravotní problémy. V celém těle jsou nastaveny tyto parametry. Někde jsou výkyvy pH možné, nebo dokonce nutné (jako v trávicím traktu), jinde ne.
Krev nikdy nemění své pH – pokud by k tomu došlo, zemřeme. Proto pokud by hrozila změna pH, ihned a bez milosti si tělo vezme z kostí vápník nebo jinde jinou látku, aby bylo pH zachované. 

Překyselení se tedy nikdy netýká krve. Může však dojít k určitému lokálnímu překyselení tkáně, například při zánětu nebo při působení chemikálií v těle (např. při jejich usazování). Nebo když se tvoří kyselina mléčná ve svalech po intenzivním cvičení.
Pokud je takové překyselení dlouhodobé, může i spustit zhoubné bujení (jak popisuji v knize Nespěchejte do rakve).

Nejvíc nesmyslů koluje okolo potravin. Je úplně jedno, zda jsou potraviny zásadité, nebo kyselé. Důležité je, zda jsou zásadotvorné, nebo kyselotvorné. To znamená, jaký zůstane popel po jejich spálení, když je tělo zpracuje (spálí). Jaké chemické prvky obsahuje ten popel.
Tyto chemické prvky v popelu buď vytvářejí kyseliny, nebo zásady. Například citrón je kyselý, ale jeho popel je zásadotvorný.
Nejde tedy o to, zda jde do žaludku kyselé, nebo zásadité. V žaludku se vše změní na kyselé.
Můžete sníst lžíci zásadité sody, avšak za chvíli tam z ní nic nebude. Bude reagovat s žaludeční kyselinou a do těla neprojde. Snižovat kyselost kyselin v žaludku však není dobré, protože přestaneme trávit! Otázka je jiná:

a) Jak moc silnou kyselinu musí žaludek vytvořit, aby rozložil snědené látky? Při špatném jídle (hlavně tvrdé sýry) musí žaludek vytvořit velmi silnou kyselinu, což může poškodit žaludeční stěnu a mohou vzniknout žaludeční vředy.

b) Jaký popel vznikne po strávení potravy – kyselinotvorný, nebo zásadotvorný? Vytvoří kyselinu, nebo zásadu?

A aby nevznikla nerovnováha v těle, tělo tyto kyseliny nebo zásady neutralizuje. Pokud k tomu nemá zdroje v potravě, tak musí sáhnout na své tělo, což ho oslabuje a ničí. A protože máme ve stravě více kyselinotvorných potravin než zásadotvorných, tělo k neutralizaci nejčastěji odčerpává vápník z kostí – a vzniká osteoporóza, kazí se zuby, ničí se klouby atd.

Zajímavé přitom je, že když budeme jíst pouze zásadotvorné potraviny (ovoce a zeleninu), tak v našem těle nevznikají žádné problémy. 

Příkladem vzniku nerovnováhy jsou bílkoviny. Tuk i cukr tělo spálí a odpadem je voda a CO₂. Přebytečné nevyužité bílkoviny z potravy tělo také spálí na energii, musí je však rozložit a přeměnit na cukry. Z bílkovin (hlavně ze živočišných) však zůstává další odpad, který je většinou kyselinotvorný a tělo ho musí vyloučit. Aby při vylučování kyselin nedošlo na cestě k poškození orgánů, tak tělo ty kyseliny nejprve neutralizuje. 

Když k bílkovinám jíme dostatek zeleniny, tělo neutralizuje kyseliny zásaditým popelem ze stravy. Když zeleninu nejíme, pak si vezme vápník z kostí apod. 

Závěr: 

Naše tělo potřebuje ke správnému fungování rovnováhu (homeostázu). Alkalizovat ho nebo překyselit mu těžce škodí a tělo se obojímu brání. Pokud mluvíme o alkalizaci těla, není tím myšleno, že naše tkáně budou alkalické. Je tím myšlena neutralizace kyselin v našem těle, a tedy nastolení rovnováhy. 

K ozdravení těla dojde nastolením rovnováhy. 

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

Pokud máte zájem o odkylesení organismu, můžete využít naši novinku H2 ALKALINE, který seženete ZDE.