Zázrak jménem chlorofyl

Viděli jste někdy obří strom sekvoj? Že jste nebyli v Americe? Dobře, tak mohutný dub nebo platan? Víte, z čeho vybudoval tak obrovské množství hmoty (dřeva)? Z vody a vzduchu pomocí sluneční energie.

Mnoho lidí je přesvědčených, že stromy budují svoji hmotu z hlíny. To je však omyl. Z hlíny rostliny čerpají minerály, které potřebují k fungování buněk, avšak hmota dřeva je vytvořena z celulózy, což je složitý cukr. A cukr rostliny vyrábějí z kysličníku uhličitého (CO₂) a vody (H₂O) pomocí sluneční energie, přičemž odpadním produktem je kyslík. Nazýváme to fotosyntéza.

Klíčem k tomuto procesu je zelený chlorofyl. To je takový mikroskopický solární panel zpracovávající sluneční energii. A tuto energii, uloženou v cukrech, pak využíváme my, když pálíme dřevo nebo když cukry jíme.

Rostliny tedy mají schopnost využívat ultrafialové sluneční světlo k přeměně jednoduchých látek v organickou (živou) hmotu. Bez tohoto zázraku by život nebyl možný. Kdyby neexistoval chlorofyl, nebyla by fotosyntéza. Bez fotosyntézy by nebyl rostlinný život a bez rostlin by nebyl na této planetě žádný živočich ani člověk. 

V čase druhé světové války byli lékaři pro nedostatek léků nuceni někdy sahat k různým experimentům. Ve všeobecné nemocnici americké armády páchly otevřené rány vojáků tak silně, že ranění i personál ztráceli chuť k jídlu. Dr. Warber F. Bowers se svými spolupracovníky zkusil dát na otevřené rány vojáků roztok chlorofylu. Aby mohli vědecky porovnat zda a jak účinkuje, aplikovali chlorofyl jenom každému druhému vojákovi. K jejich překvapení zápach u těchto vojáků do 48 hodin zmizel. Neošetření vojáci se okamžitě začali dožadovat „zelené medicíny“ i pro sebe.  ¹) 

Vědci zkoumající chlorofyl byli fascinováni, když zjistili, že chlorofyl je ve své chemické struktuře téměř identický s krevním hemoglobinem. Přibližně v roce 1913 objevil švýcar Buergi, že chlorofyl podporuje růst tělesných tkání. Dr. Gruskin Buergiho výzkum testoval na 1 200 pacientech a zjistil, že „chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně“. (To je tkáň, která se objevuje v ráně během procesu hojení.) ²)

Odborníci, kteří zkoumali účinek chlorofylu při léčbě nosních, krčních a ušních chorob, se všichni shodli na tom, že „je zajímavé, že neexistuje jediný sledovaný případ, kdy by po použití chlorofylu nebylo pozorováno zlepšení anebo úplné vyléčení“. Nejlepší úspěchy pak byly zaznamenány u pacientů s chronickými kožními vředy. ²)

Další vědecké výzkumy prokázaly jeho všestranné blahodárné účinky: působí protizánětlivě, má dezinfekční účinky (nejvíce na střeva), urychluje hojení, zvyšuje místní prokrvení, stimuluje růst tkání, přímo stimuluje tvorbu červených krvinek, podporuje imunitní systém, má antimutagenní a protirakovinové účinky, alkalizuje tělo atd. ^3,4)

Nedá mi to, abych opět neuvedl malé srovnání: Který ze živočišných produktů dokáže něco podobného? Kolik chlorofylu nám dá maso? 

Chcete se přesvědčit sami o účincích chlorofylu? Pokud jste snědli topinky s česnekem a nechcete, aby váš dech byl cítit, kousejte chvíli kus čerstvé petrželové natě. Váš dech pak nebude obtěžovat.

Je všeobecně známé, že většina lidí trpí nedostatkem hořčíku. Projevuje se to mimo jiné křečemi svalů nebo také chutěmi na sladké, zvláště na čokoládu. Jak můžeme do sebe dostat více hořčíku? Konzumací jakékoli tepelně nezpracované „zelené“ stravy. Jak to? 

Řekli jsme si, že zelený chlorofyl je ve své chemické struktuře prakticky shodný s červeným krevním hemoglobinem. Jediný rozdíl je v tom, že hemoglobin má uprostřed molekuly železo (Fe) a chlorofyl tam má hořčík (Mg). Zajímavé je, že Stvořitel zařídil, aby se na chlorofyl vázalo i železo, takže vše zelené je i dobrým zdrojem organického železa. Co se stane, když sníme zelený chlorofyl? 

Naše tělo okamžitě vytáhne z chlorofylu hořčík, který použije jinde, kde ho potřebuje. Pak jej nahradí železem a vytvoří více hemoglobinu. 

Živý zelený džus obsahuje koncentrované množství maximálně stravitelného chlorofylu.

5-Greens juice je tedy výborný pro lidi s chudokrevností, s nedostatkem hořčíku, se záněty, s trávicími problémy, s celiakií, s rakovinou, pro lidi po operacích, pro sportovce, pro staré lidi, pro děti v období růstu, a dokonce i pro těhotné a kojící ženy. Dají tak svému dítěti vše potřebné ke zdravému vývoji. Dá se používat i k obkladům, zásypům, do mastí i ke klystýrům.  

Při pití zelené šťávy se může stát, že budete mít zelenou stolici. Pokud ano, znamená to, že máte zanesené střevo a to není schopno vstřebat chlorofyl. V takovém případě je nutné provést očistu střev. Očista střev se nedělá klystýrem ani výplachem střeva! Dělá se pomocí stravy, zvláštním režimem stravování. O tom si povíme v jiném článku.

Při pití zelené šťávy může dojít na krátkou dobu ke zhoršení stavu. To je způsobeno zrychleným čištěním organismu. Je nutné vydržet a vše se brzy zlepší. Aby člověk opravdu pocítil přínos zeleného džusu, je nutné užívat ho minimálně po 3 měsíce. Uživatelé hlásí, že se pak dostávají do mnohem lepší kondice než před užíváním nápoje.

Lidé trpící alergiemi na lepek nebo celiakií vyjadřují obavy z obsahu šťávy z pšenice. Nemusejí se však ničeho bát, protože lepek obsahují semena obilí, ne listy rostliny. A džus je vyrobený z mladých listů obilnin. 

Pečujte o zdraví svých buněk.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy 

Zdroje:

1. P.de Kruif, Nature's Deodorant, Readers's Digest, srpen 1950, sv. 57, str. 139-140
2. B. Gruskin, Chlorophyll – Its Therapeutic Place in Acute and Suppurative Diseases, Am. Journal of Surgery, Jul 1940, str. 54
3. L.M. Miller, Chlorophyll for Healing, Science News Letter, 15. 3. 1941, str. 170
4. B. Gruskin, Chlorophyll - Its Therapeutic Place in Acute and Suppurative Diseases, Am. Journal of Surgery, Jul 1940