Novinky

V první části minulého článku jsme si řekli, že plešatění i problémy s prostatou spolu souvisí a že obojí ovlivňuje snížená produkce testosteronu a přebytek dihydrotestosteronu (DHT), který kvůli tomu vzniká.

Jedna z věcí, která v tomto pomáhá, je Saw Palmetto. Jakým způsobem?

Saw Palmetto je malá americká palma, na které rostou malé plody – datle. Původní obyvatelé oblastí na Floridě, Georgii a Louisianě vypozorovali léčivé vlastnosti těchto plodů na zvířatech a začali je využívat i pro sebe. Plody dokonce používali jako afrodiziakum.

Současné výzkumy vedly k objevení řady zajímavých, biologicky aktivních a prospěšných látek, které se dnes přidávají do mnoha farmaceutických přípravků (léků). Přesto se žádné léčivé vlastnosti u produktů z plodů této palmy nesmí uvádět. Takže si o nich povíme zde. Nejprve se podíváme na vlasy a prostatu a potom na další přínosy.

• Saw Palmetto snižuje produkci enzymu 5-α-reduktázy, který mění testosteron na DHT. Zabraňuje tak nadměrné přeměně testosteronu na DHT. Tím zabraňuje:
  a) zvětšování prostaty z nadbytku DHT a
  b) odumírání vlasových kořínků a vypadávání vlasů.
  Zázračné preparáty na opětovný růst bujné kštice asi neexistují, avšak pokud muži začnou včas užívat Saw Palmetto, tak se v mnoha případech vyhnou (nebo zastaví) vypadávání vlasů a vzniku pleše.

A jaké jsou další přínosy?

• Saw Palmetto má antiseptické účinky, neboli působí proti zánětům prostaty, a to jak akutní, tak chronické. Chronický zánět vede k opuchnutí, tedy zvětšení prostaty. Likvidace zánětu je tedy první předpoklad pro uzdravení.
• Snižuje obtížné a bolestivé močení, časté a permanentní nucení k močení.
• Saw Palmetto je močopudné, a pomáhá tak čistit močový měchýř od bakterií a patogenů.
• Zlepšuje produkci a kvalitu spermií.

A zajímavost pro ženy: Saw palmetto ochraňuje i vaječníky a přispívá k normální funkci a zdraví močových cest. Je tedy vhodný i pro ženy (mimo těhotných a kojících, neboť může ovlivňovat hladinu hormonů).

Široký obsah účinných látek Saw Palmetta působí synergicky, a jsou proto využívány při těchto problémech:

• Zvětšení prostaty
• Zánět varlat
• Zánět močových cest
• Vypadávání vlasů u mužů i žen
• Kašel
• Astma a bronchitida
• Chřipka a bolesti v krku
• Rakovina prostaty

Obsáhlé účinky Saw Palmetta jsou také využívány jako podpora:

• Chuti k jídlu
• Trávení
• Funkce štítné žlázy
• Při nespavosti
• Libida
• Imunitního systému

Pro účinnou terapii (prostata a vypadávání vlasů) se doporučuje pravidelné a dlouhodobé užívání, od středního věku nejlépe trvalé.
Saw Palmetto se dá užívat ve formě sušených plodů, tinktury nebo extraktu ve formě tabletek či kapslí. Účinné látky Saw Palmetta nejsou rozpustné ve vodě, proto užívání ve formě čaje je nejisté.

A kolik ho užívat? Na to odpovídám v mé knize Jak uzdravit prostatu.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

Říká se, že vlasy jsou koruna krásy. Ženám na vlasech velmi záleží, neboť touží být krásné a líbit se. To většina mužů svůj vzhled moc neřeší, dokud…

...nedojde na padání vlasů.

Neznám muže, kterému by nevadilo, když mu začnou ubývat vlasy. Postupující kouty nebo vznikající kolečko na temeni hlavy muže nenechávají lhostejným. Díky tomu různí šarlatáni, nabízející „zaručený“ produkt, po kterém nám opět naroste bujná kštice, dobře vydělávají. Jednoduše touha, aby pleš zmizela, je obrovská.

Dříve si vědci mysleli (a najdete to stále v mnoha tvrzeních na internetu), že za padání vlasů může vysoká hladina testosteronu. Vědecké objevy však ukázaly něco jiného. S postupujícím věkem totiž produkce testosteronu klesá a zároveň ubývají vlasy. Nemůže to tedy být jeho vysoká hladina, co plešatění způsobuje. Jak to tedy je?

Testosteron se v pubertě začne přeměňovat pomocí enzymu 5α-reduktáza na jeho vysoce aktivní formu dihydrotestosteron, zkráceně DHT, a udělá z nás muže. DHT stimuluje tvorbu specifických proteinů, které mají vliv na růst buněk. Díky tomu nám v pubertě dorostou pohlavní orgány, vyroste ochlupení atd. Testosteron a DHT tělo přísně udržuje v přesné rovnováze. Ve vyšším věku se tato stabilita naruší, když začne produkce testosteronu klesat. Množství DHT v poměru k testosteronu začne stoupat, a to má své důsledky. Jaké?

Vlasové kořínky na temeni hlavy jsou u většiny mužů citlivé na DHT. To svým působením poškodí kořínek, ten slábne a slábne až nakonec odumře a vlas přestane růst. Zajímavé je, že vlasové kořínky na okrajích hlavy jsou citlivé málo nebo vůbec. Všimněte si, že skoro nikomu nevzniká pleš na okrajích hlavy. Někomu se do hlavy zaříznou kouty, jinému vznikne kolečko a další má „čelo až na záda“.

A jak to souvisí s prostatou?

Testosteron a DHT mají vliv na odumírání starých a růst nových buněk a tělo je přísně udržuje v rovnováze. Díky tomu i odumírání starých a tvorba nových buněk jsou vyrovnané. Ve vyšším věku se tato rovnováha naruší tím, že klesne produkce testosteronu, kdežto přeměna na DHT zůstává stejná. Tím klesá množství testosteronu a stoupá množství DHT. V prostatě, kde také přeměna probíhá, se začne koncentrovat DHT, které se uchycuje v mezibuněčných vazbách. Přebytek DHT v prostatě způsobí podporu růstu nových buněk a současně zpomalí odumírání starých buněk. A prostata začne zvětšovat svoji velikost.

Působení DHT na prostatu není jediná příčina zvětšování prostaty, avšak je významná. Podrobněji celý problém popisuji v knížce Jak uzdravit prostatu.

Jak vidíme, plešatění i problémy s prostatou spolu souvisí. Obojí ovlivňuje snížená produkce testosteronu a přebytek DHT, který kvůli tomu vzniká.

Jde s tím něco dělat? Odpověď je ANO. Jedna z věcí, která pomáhá, je Saw Palmetto.

A o tom si povíme něco víc v příštím článku.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

„Byla jsem ještě mladou ženou, když v nejlepším mužném věku zemřel můj švagr na chorobné zduření předstojné žlázy – prostaty (dnes nazývané hypertrofie prostaty). Můj soused, který jako bylinkář velmi dobře znal léčivky, mi ukázal vrbovku a povídal: ‚Kdyby váš švagr býval pil čaj z této rostlinky, byl by dnes ještě naživu. Zapamatujte si tuto rostlinku. Jste mladá žena a tímto byste mohla pomoci mnoha lidem.‘ Jak již to však chodí, byla jsem mladá a zdravá a nevěnovala jsem této informaci mnoho pozornosti. Moje matka však byla jiná. Sbírala ji každý rok a byla jsem svědkem, jak mnoha lidem pomohla při chorobách ledvin a močového měchýře. Její účinky jsou tak silné, že často naráz vyléčí všechna trápení nemocné prostaty. Byly případy, kdy někteří muži před operací nedokázali téměř močit a už jediný samotný šálek čaje jim přinesl úlevu. Čaj se přirozeně musí pít dále, má-li se dosáhnout uzdravení.

Maminka mi vyprávěla o pacientovi, který prodělal tři operace rakoviny močového měchýře. Byl na tom velmi špatně. Řekla jsem mu o vrbovce, aby si z ní dělal čaj. Později mi jeho lékař řekl, že se uzdravil. To na mě udělalo silný a trvalý dojem.

Když v roce 1961 maminka zemřela, zapomněla jsem toho roku vrbovku nasbírat. U mého osobního lékaře jsem se dozvěděla, že jeden mně známý muž leží v nemocnici s beznadějnou rakovinou močového měchýře. Zvolala jsem: Ne, tento muž nesmí zemřít! A myslela jsem přitom na vrbovku. Ošetřující lékař byl sice nakloněn léčivkám, ale domníval se, že v tomto případě již nic nepomůže. Nemocný byl na tom velmi zle a jeho stav se neustále zhoršoval. Já však neměla vrbovku nasbíranou a s hrůzou jsem si uvědomila, že nyní, uprostřed října, je již vše odkvetlé a suché. Ale pokusila jsem se alespoň podívat, jestli ji přece jenom někde nenajdu. Ta místa, kde v létě kvetla, jsem dobře znala. Už tam bylo jen pár polosuchých stonků. Najemno jsem je nakrájela a přinesla manželce pacienta. ‚Bylo by dobré, kdyby váš manžel vypil denně dva šálky. Ráno a večer.‘ Za čtrnáct dní mi volá pan doktor a povídá mi, že se pacientův stav rapidně zlepšil. Smál se do telefonu a říká: ‚Tedy – ta tvoje bylinka opravdu zabírá.‘ Když jsem potom od té doby pomohla stovkám lidí, častokrát jsem si vzpomněla na slova staříka – bylinkáře: ‚Toto je vrbovka, tuto bylinku si zapamatujte, můžete s ní pomoci mnoha lidem.‘

Jeden lékárník z Mnichova mi ukázal starou a tlustou apatykářskou knihu z roku 1880, kde se tato bylinka ještě oficiálně uváděla. Chemické léky ji však úplně vytlačily. Nicméně každý, kdo tuto léčivku pozná, si ji cení a šetrným sběrem ji chrání před vyhynutím.“

Takto popisuje své zkušenosti s vrbovkou bylinářka Maria Treben ve svém bestselleru Zdraví z Boží lékárny.

Vrbovka je účinná léčivá bylina, která se využívá především při potížích s močovým ústrojím a prostatou. Její možnosti a využití jsou však mnohem širší a je škoda, že jsou dnes opomíjeny.

Vrbovka podporuje čištění krve. Díky obsahu biologicky aktivních látek se doporučuje pro udržování menstruačního, premenstruačního a menopauzálního komfortu. Podporuje psychickou pohodu, relaxaci a dobrý spánek. Také podporuje a urychluje hojení ran. Působí protizánětlivě a antibakteriálně. Indiáni používali mízu vrbovky při zevním ošetřováním ran, zánětů kůže, povrchových zranění a odřenin – podobně jako my u nás jitrocel.

Je známo asi 200 druhů vrbovek a najdeme je na všech kontinentech. Ovšem jen několik druhů je léčivých. A na jaké potíže je vrbovka vhodná?

• Zánět prostaty
• Zvětšená prostata
• Rakovina prostaty
• Rakovina močového měchýře
• Bolesti po operaci prostaty nebo močového měchýře
• Nemoci močového měchýře
• Nemoci ledvin
• Menstruační a menopauzální potíže
• Trávicí potíže
• Nepohyblivost kloubů
• Při detoxikaci organismu
• Při nespavosti

Buďte vitální a zdraví

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

V italském Janově se 4. 1. 1886 baptistickému knězi ze Skotska, Robertu Walkerovi, narodil druhý potomek. Pojmenoval ho Norman. Jako mladík se zhroutil z přepracování. Ocitl se na dně svých fyzických sil a lékař mu dával jen několik měsíců života, pokud nezmění svoji životosprávu. Rodiče ho poslali na francouzský venkov v naději, že se tam na čerstvém vzduchu zotaví. 

Norman W. Walker bydlel u staršího manželského páru a jednou sledoval paní domu, jak škrábe mrkev. Uviděl přitom kapičky mrkvové šťávy na škrabce a dostal na ni neodolatelnou chuť. Nastrouhal tedy mrkev na jemno a tuto hmotu vymačkal přes plátno. Tak získal svoji první sklenici šťávy. Po vypití šťávy se cítil velmi dobře, a tak ve výrobě a pití šťávy pokračoval a zjistil, že ho mrkvová šťáva vrací zpět do života a navrací mu zdraví. Když se úplně uzdravil, vrátil se k rodičům, se kterými se pak v roce 1910 (ve 24 letech) odstěhoval do Ameriky. Na svoji zkušenost s mrkvovou šťávou nikdy nezapomněl. Nasměrovala celý jeho další život. Vystudoval a stal se lékařem. 

Později se přestěhoval do Kalifornie a s Dr. Popem, který měl podobné názory, otevřeli bar na čerstvé vymačkané šťávy. Pomocí těchto šťáv uzdravovali své pacienty a kolem roku 1930 sestavili desítky kombinací různých šťáv podle jejich účinků tak, aby co nejlépe pomáhaly při uzdravování z různých nemocí. Tyto šťávy nakonec dodávali zákazníkům až do domu. 

Po nějaké době začali mít problémy s úřady, které jim zakázaly prodávat nepasterizované šťávy. Jenomže pasterizováním (ohřátím na 60-75 °C) se zabijí kromě bakterií i enzymy a takové šťávy již nemohou pomoci k uzdravení. Tím vzali Dr. Normanovi Walkerovi a Dr. Popeovi možnost používat jejich osvědčené metody. A protože Dr. Walker nechtěl používat k léčení chemii a chtěl dále pomáhat lidem, aby se mohli uzdravovat pomocí šťáv, přešel ze zdravotnictví k podnikání. Vyvinul vlastní hydraulický odšťavňovač, který se pod jeho značkou Norwalk vyrábí dodnes. 

Založil ranč se zdravými potravinami v Arizoně a napsal celkem osm knih o šťávách a zdravém stravování. Z dnešního pohledu jsou některé jeho lékařské závěry úsměvné (například že horečkou se příroda zkouší v našem těle spálit odpadové látky – tehdy si to možná mysleli, dnes víme, že horečka zvyšuje aktivitu imunitního systému a snižuje aktivitu bakterií), avšak ostatní je vypracováno na základě jeho výsledků, které se šťávami u pacientů měl. Jeho výrok dodnes platí: „Vařená strava je sice schopna nás udržet při životě, avšak na úkor vitality a zdraví. Syrová strava uzdravuje.“ 

Často se mylně uvádí, že Dr. Norman Walker se dožil více jak 100 let (někteří tvrdí dokonce až 119 let). Někdy to uvádějí nadšenci propagující jeho metodu pití šťáv. Ve skutečnosti se dožil jen 99 let a 5 měsíců. Až do své smrti 6. 6. 1985 pil šťávy a byl zdravý, plný vitality a síly. Přežil všechny své kritiky a posměváčky. Zemřel klidně a ve spánku.

Je zajímavé, že základem většiny jeho šťáv je mrkev. Proč asi?

Mrkev je uvedena v encyklopedii mezi léčivými potravinami. Jak může léčit? Je to díky vysokému obsahu provitaminu A. 

Mrkev obsahuje všechny minerály a stopové prvky a řadu vitaminů, avšak významná je především díky třem látkám:

1. Karotenoidy – jsou nezbytné pro správnou funkci oční sítnice
2. Pektin (rostlinná vláknina) – reguluje pohyb střev a zklidňuje střevní sliznici
3. Éterický olej – působí proti střevním parazitům

Karotková šťáva zabraňuje onemocnění očí, zánětu krčních mandlí, nosních dutin a dýchacích orgánů. Chrání nervový systém. 

Kojící matky by měly tuto šťávu pít, aby zlepšily kvalitu mateřského mléka.
Jestliže ji budou pít matky v posledních měsících těhotenství, mohou tím snížit riziko horečky omladin po porodu.

Podporuje zdraví zubů a kostí. Je výborná na osteoporózu. 
0,5 litru této šťávy denně má pro náš organismus větší hodnotu než 12 kilo vápníkových tablet nebo 12 litrů mléka. 
Lidé si myslí, že mléko je zdrojem vápníku pro kosti. To je však jeden z největších mýtů, jak dokládám v knize Krutá hra o tvé zdraví, neboť mléko ve skutečnosti odvápňuje! 

Šťáva z mrkve pomáhá při všech očních onemocněních, pomáhá udržovat v dobrém stavu kůži a sliznice, pomáhá při gastritidě, nadbytku žaludeční kyseliny a kolitidě. 

Podporuje uzdravení při vředech a rakovině. 
Dr. Norman W. Walker uvádí, že „lidé, kteří se živí čerstvými syrovými potravinami a doplňují svoji stravu čerstvými zeleninovými a ovocnými šťávami, neonemocní rakovinou“. 

Při pití karotkové šťávy může dojít k silné očistě jater, což se projevuje zežloutnutím kůže (může být i do oranžova). Toto zbarvení není způsobeno žlutým barvivem ze šťávy! Karoten nemůže proniknout do kůže a zbarvit ji do oranžova, tak jako chlorofyl nezbarví kůži do zelena. Je nutné vydržet v užívání a neznepokojovat se tímto zbarvením, protože po dokončení očisty jater samo zmizí. 

Pokud tělo reaguje nevolností, bylo by velkou chybou vyhodnotit to tak, že šťávu z karotky nesnáší. Je to přechodná záležitost, spojená s čištěním organismu, a důkaz, že tuto šťávu moc potřebujete. 

Šťáva z karotky patří mezi nejlepší druh potravy pro naše tělo. 

Dopřejte svým buňkám tu nejlepší výživu. 

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy

Viděli jste někdy obří strom sekvoj? Že jste nebyli v Americe? Dobře, tak mohutný dub nebo platan? Víte, z čeho vybudoval tak obrovské množství hmoty (dřeva)? Z vody a vzduchu pomocí sluneční energie.

Mnoho lidí je přesvědčených, že stromy budují svoji hmotu z hlíny. To je však omyl. Z hlíny rostliny čerpají minerály, které potřebují k fungování buněk, avšak hmota dřeva je vytvořena z celulózy, což je složitý cukr. A cukr rostliny vyrábějí z kysličníku uhličitého (CO₂) a vody (H₂O) pomocí sluneční energie, přičemž odpadním produktem je kyslík. Nazýváme to fotosyntéza.

Klíčem k tomuto procesu je zelený chlorofyl. To je takový mikroskopický solární panel zpracovávající sluneční energii. A tuto energii, uloženou v cukrech, pak využíváme my, když pálíme dřevo nebo když cukry jíme.

Rostliny tedy mají schopnost využívat ultrafialové sluneční světlo k přeměně jednoduchých látek v organickou (živou) hmotu. Bez tohoto zázraku by život nebyl možný. Kdyby neexistoval chlorofyl, nebyla by fotosyntéza. Bez fotosyntézy by nebyl rostlinný život a bez rostlin by nebyl na této planetě žádný živočich ani člověk. 

V čase druhé světové války byli lékaři pro nedostatek léků nuceni někdy sahat k různým experimentům. Ve všeobecné nemocnici americké armády páchly otevřené rány vojáků tak silně, že ranění i personál ztráceli chuť k jídlu. Dr. Warber F. Bowers se svými spolupracovníky zkusil dát na otevřené rány vojáků roztok chlorofylu. Aby mohli vědecky porovnat zda a jak účinkuje, aplikovali chlorofyl jenom každému druhému vojákovi. K jejich překvapení zápach u těchto vojáků do 48 hodin zmizel. Neošetření vojáci se okamžitě začali dožadovat „zelené medicíny“ i pro sebe.  ¹) 

Vědci zkoumající chlorofyl byli fascinováni, když zjistili, že chlorofyl je ve své chemické struktuře téměř identický s krevním hemoglobinem. Přibližně v roce 1913 objevil švýcar Buergi, že chlorofyl podporuje růst tělesných tkání. Dr. Gruskin Buergiho výzkum testoval na 1 200 pacientech a zjistil, že „chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně“. (To je tkáň, která se objevuje v ráně během procesu hojení.) ²)

Odborníci, kteří zkoumali účinek chlorofylu při léčbě nosních, krčních a ušních chorob, se všichni shodli na tom, že „je zajímavé, že neexistuje jediný sledovaný případ, kdy by po použití chlorofylu nebylo pozorováno zlepšení anebo úplné vyléčení“. Nejlepší úspěchy pak byly zaznamenány u pacientů s chronickými kožními vředy. ²)

Další vědecké výzkumy prokázaly jeho všestranné blahodárné účinky: působí protizánětlivě, má dezinfekční účinky (nejvíce na střeva), urychluje hojení, zvyšuje místní prokrvení, stimuluje růst tkání, přímo stimuluje tvorbu červených krvinek, podporuje imunitní systém, má antimutagenní a protirakovinové účinky, alkalizuje tělo atd. ^3,4)

Nedá mi to, abych opět neuvedl malé srovnání: Který ze živočišných produktů dokáže něco podobného? Kolik chlorofylu nám dá maso? 

Chcete se přesvědčit sami o účincích chlorofylu? Pokud jste snědli topinky s česnekem a nechcete, aby váš dech byl cítit, kousejte chvíli kus čerstvé petrželové natě. Váš dech pak nebude obtěžovat.

Je všeobecně známé, že většina lidí trpí nedostatkem hořčíku. Projevuje se to mimo jiné křečemi svalů nebo také chutěmi na sladké, zvláště na čokoládu. Jak můžeme do sebe dostat více hořčíku? Konzumací jakékoli tepelně nezpracované „zelené“ stravy. Jak to? 

Řekli jsme si, že zelený chlorofyl je ve své chemické struktuře prakticky shodný s červeným krevním hemoglobinem. Jediný rozdíl je v tom, že hemoglobin má uprostřed molekuly železo (Fe) a chlorofyl tam má hořčík (Mg). Zajímavé je, že Stvořitel zařídil, aby se na chlorofyl vázalo i železo, takže vše zelené je i dobrým zdrojem organického železa. Co se stane, když sníme zelený chlorofyl? 

Naše tělo okamžitě vytáhne z chlorofylu hořčík, který použije jinde, kde ho potřebuje. Pak jej nahradí železem a vytvoří více hemoglobinu. 

Živý zelený džus obsahuje koncentrované množství maximálně stravitelného chlorofylu.

5-Greens juice je tedy výborný pro lidi s chudokrevností, s nedostatkem hořčíku, se záněty, s trávicími problémy, s celiakií, s rakovinou, pro lidi po operacích, pro sportovce, pro staré lidi, pro děti v období růstu, a dokonce i pro těhotné a kojící ženy. Dají tak svému dítěti vše potřebné ke zdravému vývoji. Dá se používat i k obkladům, zásypům, do mastí i ke klystýrům.  

Při pití zelené šťávy se může stát, že budete mít zelenou stolici. Pokud ano, znamená to, že máte zanesené střevo a to není schopno vstřebat chlorofyl. V takovém případě je nutné provést očistu střev. Očista střev se nedělá klystýrem ani výplachem střeva! Dělá se pomocí stravy, zvláštním režimem stravování. O tom si povíme v jiném článku.

Při pití zelené šťávy může dojít na krátkou dobu ke zhoršení stavu. To je způsobeno zrychleným čištěním organismu. Je nutné vydržet a vše se brzy zlepší. Aby člověk opravdu pocítil přínos zeleného džusu, je nutné užívat ho minimálně po 3 měsíce. Uživatelé hlásí, že se pak dostávají do mnohem lepší kondice než před užíváním nápoje.

Lidé trpící alergiemi na lepek nebo celiakií vyjadřují obavy z obsahu šťávy z pšenice. Nemusejí se však ničeho bát, protože lepek obsahují semena obilí, ne listy rostliny. A džus je vyrobený z mladých listů obilnin. 

Pečujte o zdraví svých buněk.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy 

Zdroje:

1. P.de Kruif, Nature's Deodorant, Readers's Digest, srpen 1950, sv. 57, str. 139-140
2. B. Gruskin, Chlorophyll – Its Therapeutic Place in Acute and Suppurative Diseases, Am. Journal of Surgery, Jul 1940, str. 54
3. L.M. Miller, Chlorophyll for Healing, Science News Letter, 15. 3. 1941, str. 170
4. B. Gruskin, Chlorophyll - Its Therapeutic Place in Acute and Suppurative Diseases, Am. Journal of Surgery, Jul 1940

Čtenáři se mne ptají na můj názor na carnivore dietu. Píší mi, že při srovnání s mými knihami jsou zmateni. A já se jim nedivím, neboť argumenty pro carnivore dietu mají svoji logiku. Zvláště když je tato dieta podpořena řadou zkušeností lidí, kteří se díky ní zbavili některých zdravotních problémů. Takže se na ni pojďme společně podívat.

Co je carnivore dieta?

Carnivore je anglické slovo, znamená česky masožravec. Dieta je založena na konzumaci pouze živočišných potravin s vyloučením všech ostatních, tedy rostlinných potravin. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že nám nejvíce škodí a civilizační choroby způsobují cukry v jakékoli podobě, proto tato dieta vylučuje i mléčné produkty s obsahem laktózy – tedy mléčného cukru. 

Vychází z víry v evoluční teorii a z přesvědčení, že naši předkové jedli pouze maso. Právě tučné maso prý způsobilo zvětšení mozku opice na mozek člověka. Propagátoři této diety zdůrazňují a označují konzumaci živočišných tuků jako zdroj energie namísto cukrů. Pijí vodu a vývary z masa. Odmítají pití čaje, kávy, šťáv, džusů a podobných nápojů, protože jsou z rostlin. Odmítají alkohol.

Dieta vylučuje konzumaci jakéhokoli ovoce, zeleniny, luštěnin, semen a ořechů, rostlinných olejů a cukrů v jakékoli podobě. 

• Je tato dieta prospěšná zdraví?
• Jaké jsou výhody a nevýhody?
• Může způsobit nějaké problémy? 

Carnivore dieta přináší výsledky

Lidé, absolvující tuto dietu, popisují následující zkušenosti:

• hubnutí
• lepší kondice
• snížení krevního tlaku 
• mizející bolesti kloubů
• mizení psychických neduhů (deprese, úzkost…)
• a mizející některé další choroby (cukrovka) 

To vypadá skvěle, že? Jenomže to není nic překvapujícího. Připomenu zde to, co popisuji v mé knize Krutá hra o tvé zdraví:

Rychlé cukry (tedy ty s vysokým glykemickým indexem) způsobují, že nám lítá inzulín jako na horské dráze nahoru a dolů. Inzulín spouští tvorbu tuků a zabraňuje jejich rozpadu. Proto lidé nemohou při jejich konzumaci zhubnout.

Při vysoké hladině cukrů vzniká tzv. glukotoxicita, to znamená, že se glukóza začne vázat na bílkovinu. To způsobuje záněty doprovázené tvorbou velkého množství volných radikálů, které dále poškozují buňky. Obezita, záněty a volné radikály způsobují většinu civilizačních chorob. Dnes je cukr přidáván téměř do každého průmyslově vyrobeného jídla a způsobuje „přehození výhybky“ ukládání cukrů, takže lidé zákonitě ztloustnou. 

Když přejdeme na carnivore dietu a přestaneme jíst cukry, dojde k několika věcem:

1. Zastaví se extrémní produkce tuků z přeměny cukrů, kterých jíme enormní množství = přestaneme tloustnout. 
2. Zmizí záněty způsobené vysokými hladinami cukru.
3. Sníží se produkce inzulínu, takže se zastaví blokace rozpadu tuků.
4. Bílkoviny iniciují produkci glukagonu – hormonu, který spouští spalování tuků (a který byl dosud blokován inzulínem). To znamená, že začneme hubnout.
5. Velký objem tuků při obezitě způsobuje lipotoxicitu (tuk se chová toxicky). Tato lipotoxicita zmizí. 

Z těchto důvodů se lidem uleví, začnou hubnout a zmizí některé zdravotní problémy (způsobované gluko- a lipotoxicitou). Obezita je spojena s celou řadou chorob, a proto s obezitou zmizí i tyto choroby. 

Z krátkodobého hlediska tedy lidem dieta může pomoci. 

Dlouhodobé důsledky carnivore diety

Přestože tato dieta přináší krátkodobě prospěšné výsledky, konzumace pouze živočišné potravy přináší důsledky. Jaké?

1. Nedostatek vlákniny. Maso vlákninu neobsahuje, takže se těmto lidem dostatečně nehýbají střeva. Výsledkem je zahnívání, což v některých případech končí rakovinou tlustého střeva.
2. Živočišné bílkoviny podporují tvorbu hormonu IGF-1, který urychluje stárnutí. ^1,2)
3. Naše tělo spotřebuje jen určité malé množství bílkovin. Přebytečné bílkoviny likviduje tak, že je rozloží na cukr (glukózu) a odpadní látky. Tyto odpadní látky vytváří mnoho kyselin. Odbouráváním dusíku vzniká močovina, trávením purinů vzniká kyselina močová, štěpením nukleových kyselin buněčného jádra vzniká kyselina fosforečná atd. Důsledkem je osteoporóza. Eskymáci, kteří konzumují 250–400 g bílkovin denně (z masa), mají největší výskyt osteoporózy na světě, přestože mají největší příjem vápníku na světě (2 000 mg – z rybích kostí). ³) Není tedy pravda, že živočišná strava nám zajistí pevné kosti.
   Další nemoci jako dna, artróza, ostruhy apod. jsou další důsledky překyselení. A nejhorším důsledkem překyselení je vznik zhoubného bujení, tedy rakovina.
4. Zákon biologické akumulace. Každé tělo má určitou schopnost zbavovat se toxinů. Toxiny, které nedokáže vyloučit, se v těle usazují. Čím větší je přísun toxinů, tím rychleji stoupá jejich koncentrace. Rostliny obsahují nejméně toxinů. Maso býložravců má cca 15x vyšší koncentraci toxinů, protože se v nich akumulují toxiny z rostlin. Vepřové maso má cca 66x vyšší obsah toxinů, protože prase je všežravec a koprofág (požírá výkaly), atd. Nejvíce toxinů obsahují živočišné tuky.
   Toxiny se odbourávají pomocí vitaminů, minerálů, enzymů a fytonutrientů. Kdo jí pouze maso, nemá čím tyto toxiny neutralizovat a jak odbourávat. 
5. Žádné enzymy. Veškeré tepelně upravené potraviny neobsahují žádné enzymy. Enzymy umožňují fungování buněk, opravují vše poškozené v těle a prodlužují život. Nedostatek enzymů zkracuje život a vyčerpává tělo, protože je musí samo vyrábět. Abychom získali enzymy z masa, museli bychom ho jíst syrové. To však již není možné vzhledem k rizikům infekcí, které dnes hrozí. 
6. Žádné fytonutrienty. Fytonutrienty dávají ovocným plodům chuť, vůni a bravu a také je chrání před škodlivými vlivy prostředí. Pokud takovou rostlinu sníme, ochranné účinky těchto chemikálií přecházejí na nás. Živočišné potraviny nám žádnou ochranu nedají. 
7. Nedostatek vitaminů. Výhradně živočišná strava nám nedá dostatek vitaminů, které naše tělo potřebuje ke správnému fungování, protože tepelnou úpravou se řada vitaminů zničí. Člověk, šimpanz a morče jsou jediní živočichové na světě, kteří neprodukují v játrech vitamin C. Kdo konzumuje pouze tepelně upravenou živočišnou stravu, nemá téměř žádný přísun vitaminu C. 
   Deficit vitaminů se nemusí projevit hned. Avšak problémy po delší době rozhodně přijdou. 
8. Nedostatek antioxidantů. Vitaminy, minerály a fytonutrienty působí proti volným radikálům. Kyseliny z masa a toxiny způsobují záněty, a to vše generuje obrovské množství volných radikálů. Kdo nejí žádné rostliny, nemá čím volné radikály zhášet. Volné radikály způsobují oxidaci LDL cholesterolu, a tím jeho usazování v cévách. A na cévní choroby umírá každý druhý člověk. 
9. Živočišný tuk paralyzuje náš imunitní systém. ⁴)
10. Lékař Joel Fuhrman uvádí, že vysoko-proteinová dieta způsobuje řadu zdravotních problémů v oblasti srdce a ledvin (srdeční arytmie, infarkt, poškození ledvin, jizvy, kameny), což dokládá řadou zkušeností s jeho pacienty. ⁵)

Srovnávání našeho stravování s masožravci má své elementární nedostatky. Protože:

1. Zvířata jedí maso syrové (my ho tepelně upravujeme).
2. Masožravá zvířata jedí zvířecí střeva včetně jejich obsahu, čímž konzumují i rostlinnou stravu (už natrávenou). 

O bílkovinách koluje mezi lidmi mnoho mýtů. Rozebírám je v mé knize Krutá hra o tvé zdraví i v knize Tajemství uzdravení.

Před stovkami let chudí lidé jedli maso jednou za měsíc, a někteří dokonce třeba jen dvakrát za rok. A netrpěli civilizačními chorobami. Problém tedy není v rostlinné stravě. Problém je v průmyslovém zpracovávání potravin. 

Sledoval jsem rozhovor propagující carnivore dietu zde:
https://www.youtube.com/watch?v=gypgi1qmRFo

Na rozhovor je v diskusi spousta kladných ohlasů. V tomto rozhovoru je mnoho věcí pravda a já o nich psal v knize již v roce 2016 (škodlivost průmyslově zpracovaných potravin, cukru, oxidovaný cholesterol apod.), avšak je tam také mnoho nepodložených tvrzení a řada z nich vyloženě nepravdivých. A hlavně – propagátoři této diety neberou vůbec do úvahy nezvratné důkazy proti konzumaci masa a živočišných produktů. Jeden z nich je stav našich střev po konzumaci různých druhů potravy. Poškozená a zničená střeva nebo žaludek po konzumaci masa nevypovídají o zdravé stravě, ale o stravě nezdravé. ⁶) 

Jak je tedy možné, že jsme po rostlinné stravě nemocní, jak argumentují propagátoři carnivore diety? 
Jak je možné, že mnoho vegetariánů je obézních – tedy nemocných?
Je možné vybudovat dostatek svalů na rostlinné stravě?
Jaký je rozdíl ve výkonech při sportu v případě rostlinné a masité stravy? 
Je možné jíst pouze rostlinnou stravu a být zdravý? 

Na tyto otázky si odpovíme v pokračování našeho článku příští týden. 

Pečujte o vaše buňky, aby byly zdravé, a buňky pak budou pečovat o vás.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy 

1) Giovannucci E, et al. „Nutritional predictors of insulin-like growth factor I and their relationship to cancer in men.“ Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2003; 12(2): 84-9. 
2) Thissen JP, Ketelslegers JM, Underwood LE. „Nutritional regulation of the insulin-like growth factors.“ Endocr Rev 1994; 15(1): 80-101 
3) R. Mazess, „Bone Mineral Content of North Alaskan Eskimos“, Am J Clin Nutr 27 (1974): 916 
4) MUDr. Igor Bukovský: Hledá se zdravý člověk. Advent-Orion 1998, str. 112 
5) Joel Fuhrman, M.D., The End of Diabetes: The Eat to Live Plan to Prevent and Reverse Diabetes, HarperOne 2012 
6) Hiromi Shinya, M.D., Enzymy klíče ke zdraví, Pragma, 2010